Ráno jsme si tedy raději přivstali, abychom aspoň za sucha balili. Potom jsem se tradičně zakecal, tentokrát s jedněmi Nory, kteří do Švédska přijeli za teplem. Je vidět, že vnímání tepla je velice relativní.
Když jsme konečně vyjeli, bylo jasné že nepojedeme dlouho. Nakonec drobné mrholení vydrželo 20 km, potom se nám zjevila první autobusová zastávka, kde jsme byvakovali hodinu a půl.
Po dešti jsme stihli plánovaný oběd, kde jsme měli šanci okusit tradiční švédské knedlíky. Kvůli palačinkám se šlehačkou na ně nakonec nezbylo místo.
I když dnes byl dlouhý přejezd zpět k moři, cesta byla asfaltová celou dobu, takže jsme valili jako o závod, protože mraky moc optimismu nepřinášely.
Okolní lesy časem přestanou být tolik zajímavé, takže už si tak nějak hledíte svého a nic neočekáváte. Potom přijde práce na silnici s objížďkou a ejhle, on pěkný kostel...
Posledních 20 km zase pršelo, chvíli i dost hustě, ale jeden přístřešek jsme minuli ve chvíli, kdy jen mrholilo a druhý se objevil, až když pršet přestalo.
Naštěstí nepromokavé oblečení funguje, takže jsme relativně dost suší a další noc ve stanu není tedy žádný problém.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.