16. den: Raahe - Oulu

Ráno jsem už nemohl dospat, protože mě začalo bolet už i druhé ucho. V nemocnici už jsem věděl co a jak ze včerejška, takže jsem se potutelnĕ usmíval na bloudící a celkově ztracené finské pacienty.

Sestřička u příjmu i pan doktor mluvili srozumitelnou angličtinou, všechno mi důkladně vysvětlili a po kontrole obou uší jsem se dozvěděl, že to je zánět a že příště si mám do jezera vzít špunty do uší. Po výplachu obou ušních dírek jsem

dostal recept na antibiotika a přípis na kontrolu za tři dny v Rovaniemi.

Díky tomuto zdržení jsme zvolili kratší verzi dnešní trasy a po 32 km jsme v dobrém čase výborně a celkem i levně poobědvali na jediném vhodném místě široko daleko. Určitě tušíte, že to bylo v sousedství čerpací stanice.

Po obědě, v očekávání více méně nudného přesunu, jsme odbočili ze silnice na paralelně jdoucí šterkovou cestu, která sice nebyla v mapě, ale podobala se ostatním cyklostezkám podél rušné silnice (i dnes jsme už stejnou jeli).

Po pár kilometrech se ale cesta nečekaně vzdálila od silnice, od které nás odděloval plot, takže nebyla šance to nějak přejít a museli jsme pokračovat. 

Každou odbočku jsme volili podle její průjezdnosti, protože na mapě nebyla ani čárka. Prostě jsem měl puntík uprostřed úplně prázdné bílé plochy.

Po čase jsme zjistili, že pod občas se vyskytující modrou a žlutou značkou je i symbol horského kola, takže jsme se této značky začali cíleně držet. 

Po chvíli nás dojel člověk na super vybaveném horském kole a koukal na nás jako na zjevení, jak jsme se tam proboha dostali a že jsme se určitě museli ztratit. Podle všeho to byl nějaký tréninkový okruh pro horská kola, který jsme s naším tandemem úplně v "pohodě" dali. Chudák cyklista sem už jezdit nebude, když to zvládne i přeložený tandem...

Následná trasa už byla mnohem jednodušší, jen sightseeing po všech památkách 

a ostrovech byl ještě větší nervák, než ten okruh pro horská kola.

V kempu jsme potkali opět našeho bosého cyklistu, co neumí anglicky a také první Čechy.