sobota 2. července 2022

14. den: Kokkola - Hiekkasärkät

Začínám si zvykat na stan, ani noční řádění účastníků nedalekého koncertu mě nevzbudilo, jen Lenka nemohla kvůli hluku chvíli usnout.
Ráno už byl všude klid a mohli jsme vyrazit na sever. Cesta byla tentokrát ještě víc územím nikoho. Občasné domky zde tvoří hloučky v podobě vesnic, ale bez zjevné infrastruktury, jako třeba obchody nebo restaurace.
Cestou jsme minuli rakouského cyklistu, který nás vyfotil a následně jel za námi,  aniž by nás dokázal předjet. 
Supermarkety a restaurace, či častěji fastfoody, se koncentrují kolem čerpacích stanic,  kde jsme také dnes celkem levně pojedli formou bufetu výbornou hustou masovou polévku a spoustu salátů. Dezert s kávou zajistil pestrost stravy.
Těsně před tímto obědem jsme překonali prvních 1000 km.
Ale dál už nic překvapivého, tedy až na cíl naší dnešní etapy, kde bylo tolik lidí, že jsme měli problém najít volný plácek pro stan. Prý je tu pro zmĕnu nějaký sraz, ale na to už jsme si zvykli.
Kemp sousedí s krásnou písčitou pláži, jen to moře tu není vůbec slané a procházka po hladině vypadá mysticky (doporučuji si tu fotku zvětšit).

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.

 A zase na sever...