22. den: Tornio - Kalix

Vzbudil nás ranní déšť, který se urputně držel až do 13:00. Balili jsme vše tedy v dešti a potom jsme netrpělivě seděli na recepci kempu a čekali, až bude jen mrholit.

První naše cesta vedla na oběd. 

Zde jsem mimo jiné zjistil, že ta hnusná hnědá voda, co pořád piju, se jmenuje kotikalja a je to něco jako domácí pivo s nízkým množstvím alkoholu.

Hned po vydatném obědě následoval přechod hranice,

 který jsme si fotili z mnoha úhlů

i směrů.

Mimochodem, první co uvidíte při pohledu z Finska do Švédska, je IKEA...

Protože se počasí ještě víc vylepšilo, podařilo se nám za odpoledne dorazit do původně plánovaného kempu ve Švédsku, i když jednu hodinu k dobru nám poskytlo nečekaně jiné časové pásmo. 

Za první den jsme nepozorovali žádné změny, cesta vedla opět samotami bez obydlí, i místy, kde se mezi stromy ukrývaly nám již známé dřevěné domky.

Část trasy byla opět po stěrkových cestách, které mají podobnou kvalitu, jsou tedy bez problémů sjízdné a kromě občasného prachu, nebo dnes spíš bláta, není důvod ke stížnostem.