středa 6. července 2022

18. den: Simo - Suukoski

Stal jsem se cibulí, čtyři vrstvy různých termo i bavlněných trik mě jakž takž uchránily před zimou ve stanu. Kemp byl bez wifi a ani nešlo platit kartou, takže konečně ta pravá divočina. 
Ráno jsem si pro jistotu jedno termo triko nechal, ale asi bych to zvládl i bez něj, protože dnes bylo to úplně nejvíc nejlepší počasí na cyklistiku. 
Prvních 25 km to ještě byla klasika s více či méně domky mezi stromy.
Pauza na mostě 
přinesla dilema, jestli se rozjímat nad panoramaty vlevo,
a nebo raději vpravo.
Potom už se silnice změnila na šterkovou,
což by tak nevadilo, kdyby jednou za čas nejel kolem nějaký závodník, nebo přímo kamion.
Tady jsme naštěstí zrovna obědvali chleba se sýrem a šunkou, takže jsme se stihli schovat před létajícím štěrkem a prachem.
Dnešní večer opět spíme ve stanu. Jsme moc rádi, že kemp zde skutečně je, protože cestou nebyla ani žádná čerpací stanice, obchod či hospoda a tak je to tu jediná záchrana městského člověka před už trochu nadměrnou divočinou.
Zítra už snad dorazíme na nejsevernější bod naší cesty a zároveň budeme mít po čase teplé jídlo a postel, takže už se nemůžeme dočkat. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.

 A zase na sever...